Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Cizí děti (I. část)

"Vytvoření rasy míšenců je nejsnadnější cesta k ovládnutí Západní Afriky", napsal v roce 1902 Dr. Robert Louis Barrot ve svém Praktickém průvodci Evropana po Západní Africe.

Dilo v pevnosti Elminahttp://www.flickr.com/photos/babasteve/

Barrot, původem z Bordeaux, měl bohaté zkušenosti z vojenských expedic do této oblasti a jeho kniha se kromě medicínských rad zabývá rovněž nedostatkem ženské společnosti, kterým vojáci a obchodníci v koloniích trpěli. Depresím, neurózám a dalším potížím, které by z tohoto strádání mohly vzejít, radil Barrot předejít "dočasným spojením s dobře zvolenou domorodou ženou". Takový sex byl podle Barrota i vlasteneckou povinností: z těchto svazků měla těžit hlavně Francie, protože pomocí z nich narozených dětí chtěla upevnit svou pozici v kolonizované oblasti.

 

Průvodce Evropana neradil nic převratného – obchodníci a kolonialisté si hledali partnerky mezi Západoafričankami už od 15. století. "Dočasné ženy" portugalských obchodníků těžily ze svého postavení a využívaly svých kontaktů k obchodním aktivitám. Děti narozené z takových vztahů ale neměly jednoduchý život. Většina z nich byla svými francouzskými otci opuštěna ještě jako děti, některé z nich otce vůbec nepoznaly. K dalším se nehlásily ani matky, toužící po normálním rodinném životě.

 

V dokumentu Děti bělocha (jeho režisérka Sarah Bouyain jej točila i o své vlastní rodině) vypráví vnučka francouzského vojáka o tom, jak její babička nechtěla ani za nic mluvit francouzsky, i když rozuměla.

 

"A tenkrát jsi mi řekla," vzpomíná se svou babičkou - míšenkou, "že prababička byla unesena. Francouzi přijeli do jejich vesnice hledat dívky. A nějaký zlý člověk udal jejího otce, že má dvě krásné dcery. Vojáci mu je nařídili přivést. Bránil se, že má jen je, ale nedali mu na vybranou. Ti vojáci si každý vzali jednu dívku. I mojí prababičku Boulde Dioli a její sestru. Odvezli je s sebou. Ptala jsem se tě, co bylo s prababičkou potom. Říkala jsi, že hodně plakala, a chtěla domů. Ale francouzský důstojník jí řekl, že jestli uteče, zabije jejího otce."

 

"Nevím, jak dlouho je tam držel," pokračuje stará žena už sama. "Pustil ji až, když jsem se narodila. Pak otec odjel bojovat do první světové války, a maminka se vrátila k rodičům. Hlídali mě a rozmazlovali. Všichni mě rozmazlovali. Strašně jsem zlobila, a dědeček mi chodil kupovat na trh maso – vždycky mi ho někdo opekl. Pak ale znovu přijeli vojáci na koních, a odvezli mě do dětského domova. Babička mě nechtěla pustit, ale řekli jí, že půjde do vězení, když mě nedá."

 

"Moji matku odvedli, když jí bylo patnáct – žila pak ještě s jednou dívkou u francouzského důstojníka - a propustili ji, když byla těhotná. To se tak dělávalo, těhotné dívky vraceli k rodičům. Příbuzní mě rozmazlovali, ale lidi mi někdy říkali ´bílá káva´nebo ´dítě prasete´. Když mi byly tři, moje matka se znovu vdala, ale její manžel si nepřál mít pod svou střechou dítě bělocha. Zůstala jsem u babičky, a maminku jsem navštěvovat nesměla. Jednou maminčin manžel někam odjel, a já jsem s maminkou mohla pár dní zůstat. Otčím se ale vrátil dřív a našel mě tam. Nafackoval mi. Maminku zbil. Ona se pak hned ráno sbalila, odešla k dědečkovi a dala se rozvést. Vždycky jsem za to cítila vinu."

 

Děti francouzských otců byly umisťovány v míšeneckých sirotčincích různé kvality, kde se jim dostalo vzdělání, ale zároveň byly vytrženy ze společnosti i okolního prostředí. Existenci sirotčinců vykládala koloniální vláda jako projev humanismu, s nímž dává dětem vzdělání a zároveň jako prostředek k vychovávání nových kádrů, spolupracujících při upevňování moci. Na chovance těchto sirotčinců pohlížela koloniální správa s ostražitostí: míšenci, kterých byly tisíce a tisíce, nepatřili do žádné sociální skupiny, předsudky jim upíraly jakékoli dobré vlastnosti a u nich samých se nedalo přesně říci, zda patří do kategorie "vládnoucích" nebo "ovládaných" – a pokud se hranice mezi ovládanými a vládnoucími smaže (obávali se tehdejší politici a myslitelé), nemůže existovat ani kolonialismus.

 

V 50. letech 20. století začaly vznikat organizace sdružující "euroafričany", poprvé vyšel časopis "Euroafričan" (na obálce jeho posledního čísla z roku 1960 byla vítězka soutěže Miss Euroafrika), ale, jak říká jedna z dam vzpomínajících v dokumentu Děti bělocha, pro míšence ochotné k integraci bylo vždycky snadnější stát se Afričany, než být Evropany.

   

 

Video: LES ENFANTS DU BLANCUploaded by sweetjam.Francouzsky s anglickými titulky.

Další informace:  Owen J. White, Children of the French Empire: Miscegenation and Colonial Society in French West Africa, 1895-1960.  Oxford University Press, New York 1999. (k vypůjčení u MK v Plzni)

Fotografie: http://www.flickr.com/photos/babasteve/

Autor: Karíma Sadio | úterý 20.10.2009 18:06 | karma článku: 14,55 | přečteno: 1604x
  • Další články autora

Karíma Sadio

Hanebnost Sira Nicholase Wintona

Nicholas George Winton se do povědomí světové veřejnosti zapsal tím, že v rámci dobrovolnických akcí na záchranu Židů a dalších ohrožených lidí na nacisty okupovaných územích zařídil v roce 1939 odjezd 669 dětí z Československa do Velké Británie.

26.12.2014 v 8:46 | Karma: 23,40 | Přečteno: 3894x | Diskuse| Politika

Karíma Sadio

Srdce temnoty

Středoafrická republika, dříve nazývaná Ubangi Šári, je proslulá množstvím hmyzu, který v ní žije. Za těchto okolností není divu, že střední Afrika přitahuje pozornost entomologů. Kolega bloger Martin Konvička není výjimkou. Poslední článek pana Konvičky se ale bohužel týká výhradně politické situace ve Středoafrické republice a je plný omylů a nepravd.

11.11.2014 v 8:01 | Karma: 13,12 | Přečteno: 753x | Diskuse| Politika

Karíma Sadio

Dva roky v zemi hrochů

O Mali se v médiích v poslední době hovořilo hlavně v souvislosti s pokusy Tuarégů a islamistů získat vládu nad regionem.

29.4.2013 v 9:32 | Karma: 7,90 | Přečteno: 535x | Kultura

Karíma Sadio

Chuděry singles!

Než se moderními médii zmatené třiceti- a víceleté ženy rozkoukají, ujede jim vlak. V mládí se to moc pěkně poslouchá i proklamuje: můžete si dělat co chcete, žádné pánské ponožky poházené po koberci, žádné nevhodné poznámky a nepříjemné otázky, máte čas sama na sebe, na práci, na zábavu. Za pár desetiletí z takových větroplašek ale budou opuštěné ženské bez rodiny, bez vnoučat a bez pomoci.

5.4.2013 v 20:32 | Karma: 19,83 | Přečteno: 2893x | Diskuse| Společnost

Karíma Sadio

Manželství a strach

Má žena, která se bojí, že jí manžel unese dítě do zahraničí, právo (a možnost) informovat úřady? Jak daleko smí taková matka zajít? Co je přijatelné právně... a co morálně?

4.8.2012 v 17:51 | Karma: 14,66 | Přečteno: 2610x | Diskuse| Společnost

Karíma Sadio

Nespokojená matka = spokojené dítě. A proč by ne?

"Cítím se skvěle. Jsem dokonale zdráv, je mi super, lepší by to už být nemohlo. Jenom mě šíleně bolí zub."

28.6.2012 v 15:17 | Karma: 16,89 | Přečteno: 1848x | Diskuse| Ona

Karíma Sadio

Dveře dokořán

"Tohle že má být přesně pro mě?" kroutila Míša hlavou. "To si jako mám nechávat dál srát na hlavu?" listovala knihou, která doporučovala různé úskoky a lsti pro nalákání harmonie do manželství.

18.6.2012 v 20:28 | Karma: 12,72 | Přečteno: 1164x | Diskuse| Ona

Karíma Sadio

Evropa a polygamie

Ještě před devatenácti lety uznávala Francie legitimitu polygamních manželství. Každý dělník z ciziny s sebou mohl přivést své manželky se statutem rodinných příslušníků; v důsledku toho se dnes na území Francouzské republiky nachází téměř půl milionu lidí žijících v polygamních domácnostech.

9.5.2012 v 8:56 | Karma: 13,23 | Přečteno: 2635x | Diskuse| Ostatní

Karíma Sadio

Něco nalezeného, něco ukradeného...

Loňské několikaměsíční pátraní po majiteli nalezeného ipodu (věrní čtenáři vědí) nebylo úspěšné. Letos mi jde o něco většího. Doslovně i jinak.

31.3.2012 v 13:57 | Karma: 10,52 | Přečteno: 1340x | Diskuse| Ostatní

Karíma Sadio

Porod ne jako medicínská, ale jako společenská událost

Naše babičky porodily na poli, dítě zavinuly a hned pokračovaly v práci. Následujme moudrost předků, dopřejme, tak jako oni, rodičkám ticho a soukromí.

28.3.2012 v 15:45 | Karma: 32,25 | Přečteno: 4804x | Diskuse| Ona

Karíma Sadio

Chladnoucí kulisy

Jak je ženě, která se najednou dozví, že její dítě - až se za tři měsíce narodí - bude vyrůstat bez otce? Jak je rodičům, jejichž synové se nedočkali jednatřicátých narozenin, jejichž dceři nikdy nebude osm?

23.3.2012 v 17:54 | Karma: 18,01 | Přečteno: 1585x | Společnost

Karíma Sadio

Intrakulturní rozdíly

To by se nemělo podporovat, tohlecto. Co kdyby pak lidi opravdu věřili tomu, že bejt neschopná socka je v pořádku a in?

18.3.2012 v 13:19 | Karma: 11,26 | Přečteno: 1685x | Diskuse| Kultura

Karíma Sadio

Devět částí touhy

"Všemocný Bůh stvořil sexuální touhu a rozdělil ji na deset částí. Devět z nich dal ženě a jednu muži." (Ali ibn Abú Tálib, zakladatel šíitského islámu)

17.3.2012 v 14:15 | Karma: 13,99 | Přečteno: 1592x | Diskuse| Kultura

Karíma Sadio

Žena v muslimské společnosti

Otázka postavení ženy ve společnosti je tématem, kterým se islám zabývá od svého vzniku. Důkazy o tom nalézáme v Koránu, dochovaných vyprávěních i dílech muslimských myslitelů, filosofů a duchovních celého světa od středověku až do dnešních dnů.

25.1.2012 v 13:11 | Karma: 17,48 | Přečteno: 3453x | Diskuse| Ostatní

Karíma Sadio

Oldřich, nebo Ahmad?

Počet manželství uzavíraných mezi občany České republiky a cizinci se v posledních letech nijak výrazně nemění. Přesto (nebo proto?) tu volba partnera z jiných než místních kruhů stále vede domorodce k dohadům a spekulacím.

24.10.2011 v 15:28 | Karma: 15,19 | Přečteno: 2481x | Diskuse| Společnost

Karíma Sadio

Budu tě milovat, jestli...

Budu tě milovat, když vyneseš koš s odpadky. Budu tě milovat, když nepůjdeš na pivo. Budu tě milovat, když přestaneš jezdit na čundry. Budu tě milovat, dokud mi nebudeš nevěrný. Budu tě milovat, jestli budeš nosit domů dost peněz. Budu tě milovat, když... dokud... pokud... Až se odmítneš podobat tomu, kterého jsem si vysnila, půjdu si najít jiné plátno, kam bych mohla promítnout svůj sen o lásce.

6.10.2011 v 12:23 | Karma: 18,12 | Přečteno: 2536x | Diskuse| Ona

Karíma Sadio

Když si muž najde jinou...

Jaké je to pro tu první? A jaké pro tu druhou a třetí? Má se poslední manželka v polygynním svazku opravdu nejlépe?

29.9.2011 v 15:58 | Karma: 20,63 | Přečteno: 3225x | Diskuse| Ostatní

Karíma Sadio

Neměla jsem se narodit

Je pozdě. Ne na postnatální antikoncepci, ale na blog. Jsem beznadějně "out" - jaké stáří je u vetchých rodiček, obětí feminismu, na porodním sále ještě přípustné, to se tu probíralo už před pár týdny.

13.9.2011 v 19:46 | Karma: 26,07 | Přečteno: 1962x | Diskuse| Ostatní

Karíma Sadio

Válka s cikánama

Seděl na lavičce a nechával se zahřívat iluzí tepla z letošních slunečních paprsků. Hůl, opřenou vedle sebe, dal na druhou stranu, když se k němu přišoural další starý pán. Pozdravy vynechali.

1.9.2011 v 12:15 | Karma: 25,26 | Přečteno: 3326x | Diskuse| Politika

Karíma Sadio

Hříšný bůky

O nigerijské teroristické skupině Boko Haram napsala dneska hezký článek už Iva Pekárková, a protože o tom, jak to v Nigérii chodí, ví mnohem víc, než já, do rozboru podhoubí Hříšnejch knížek (jak lze tu důvěrnou přezdívku s trochou zlomyslnosti taky překládat) už se pouštět nebudu. Politika je jedna věc a vzdělání druhá - a já se s dovolením zaměřím na tu druhou.

30.8.2011 v 17:44 | Karma: 11,81 | Přečteno: 1225x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 155
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2934x
Láska nedává nic než jen sebe a nebere nic, co sama nemá.
Lásce nic nepatří, ale ani ona nikomu nepatří.
Lásce totiž zcela stačí samotná láska.
Milujete-li, neměli byste říkat "Bůh je v mém srdci", ale raději říkejte "Já jsem v srdci Boha."
A nemyslete si, že lásce můžete určovat směr, protože láska, pokud jí stojíte za to, určí směr vám.
(Džibrán Chalíl Džibrán, Prorok)