Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žena, žena, tak akorát oblečená

27. 11. 2009 14:21:00
Je to už pár měsíců, co mě zdejší bloggerka Aisha Berrouche poprosila, abych napsala článek pro pokrokový časopis českých muslimů. Stať měla pohovořit o oblékání muslimských žen z pohledu té, která chodí “nahoře bez”. Aishe jsem vyhověla, Aisha měla radost. Mnohem menší potěšení projevila redakční rada, která “taková kontroverzní tajemství” označila za nevhodná k publikování. V naději, že snad alespoň server blogu idnes nějaká ta tajemství snese, přepisuji článek sem.
Fulbská muslimská dívkaFulbská muslimská dívkaSwiatek Wojtkowiak

V Buchárího svědectvích o životě Proroka Mohameda čteme, že chalífa Omar žádal Proroka, aby nařídil svým manželkám zahalování, ale Prorok se k tomu neměl. Pak Omara pohoršilo, že jedné noci spatřil a poznal nezahalenou Saudu, Mohamedovu manželku, ana se jde vyčurat – a tak zuřivě si přál, aby se ženy zahalovaly, až mu Bůh vyhověl a seslal "zahalovací verš".

Verše, o zahalení hovořící, jsou v Koránu hned dva:

číslo 59 v súře Al-Ahzáb – " Proroku, řekni manželkám svým, dcerám svým i věřícím ženám, aby přitahovaly k sobě své závoje!"

a

verš 31 v súře Světlo: "A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné. a nechť spustí závoje na ňadra svá."

Vykladatelé Koránu celkem jasně vysvětlují, proč se "přitahováním závojů" míní zahalení celé postavy, a "spuštěním závojů na ňadra" zahalení vlasů nebo i obličeje (a ne abyste ukázaly část čela nebo nosu!).

Různé články z per muslimů a muslimek rozvíjejí úvahy o tom, že žena musí být oblečena do dlouhých, volných, splývavých hábitů včetně zmíněných "závojů" – od mužů se to v takové míře nežádá, neboť muži prý pracují venku, povaha jejich práce vede mnohdy k zašpinění a závoj by jim překážel... Tenhle důvod považuji za městský a intelektuálský.

Jistěže cudná žena by mohla v rukavicích, ponožkách, s nevykasanou sukní po kotníky courat cípy šátku například ve vodě soliska

na poli nebo v rýžovišti, ale bylo by to praktické?

Lze namítnout, že oddanost Bohu je důležitější, než pohodlí při práci – ale co potom s tím argumentem, že Bůh dal kvůli pohodlí při práci oděvní úlevy mužům?

Dalo by se také, po vzoru zbožné Boženky, namítnout, že ženy nemají co pracovat: měly by sedět doma a modlit se... Na což mám kacířský názor, že lepší žena, která i za cenu ústupků náboženským pravidlům denně bojuje, aby nakrmila svou rodinu, než ta, která sedí (celá cudná) doma a čeká, až jí Bůh sešle nějakou tu manu.

Dalším oblíbeným argumentem je, že se prý rodíme stydliví a až vliv okolí z nás udělá nemravy. Tomu se mi také nechce věřit – představu o tom, zda vůbec a nakolik se má lidské tělo zahalovat (ať už málo, nebo hodně z něho) nám dle mého soudu dává vždycky kultura, ve které vyrůstáme. Kdyby tomu bylo jinak, musely by pravé "vlčí děti", které neměly kontakt s lidmi, toužit po oblečení - jenže to bývá přesně naopak.

Dozvídáme se, že muslimka prý netouží po tom, aby po ní pokukovali muži, aby si představovali, jak se s ní milují, aby ji sexuálně obtěžovali, pokřikovali na ni, dělali narážky a znásilňovali ji. Zahalením dává najevo, že je zbožná, cení si svého náboženství, má pevné zásady a nechce mít nic společného s cizími pány; že chce, aby muži vnímali její myšlenky a ne její tělo; že muže nesvádí a svůj půvab ukrývá jen pro manžela; ostatní ženy se jí nemusejí obávat. Dává zkrátka najevo, že je slušná a důvěryhodná osoba.

A pokud se nezahalí, inu, není divu, že nadřízenému v práci jsou ukradené její myšlenky a schopnosti a nahlíží jí do výstřihu, případně jí plácá přes zadeček. Je jasné, že kamarádka nezahalené ženy žárlí, když s tou necudou manžel vtipkuje. Je jasné, že muž na ulici pokukuje po jiných, když jeho (venku nezahalená) žena je doma neupravená. Nezahalená žena se nemá co pohoršovat, že ji osahává tušér v metru a onanuje před ní úchyl v parku...

Jenže: zbožnost netkví v oděvu. Oblečení, včetně zahalení, patří k vnějším projevům, které mohou – a nemusí - víru demonstrovat a posilovat. Existují praktikující muslimky bez šátku, bez ponožek a bez obličejové roušky, a existují zcela zahalené cizoložnice, které nepohrdnou sklenkou alkoholu.

Ideální případ je, samozřejmě, zbožná a zahalená, ale jde tu o to, že zahalení samo o sobě nesignalizuje zbožnost ani serióznost, jak bývá často předkládáno. Zásady může mít i žena v plavkách, a v žárlení na mladou a krásnou ženu nám postarším, obtloustlým a ošklivým její šátek nezabrání.

A že by si ve středoevropských poměrech o zahalené ženě myslel někdo, že je seriózní a důvěryhodná? Domorodci ji na první pohled považují za teroristku, žebračku, zlodějku nebo fanatičku, Arabové za (přinejmenším bývalou) ženu lehčích mravů, která islám přijala skrzevá arabský penis.

Na druhou stranu není nutné, aby ženě bez "závojů spuštěných na ňadra" zíral kolega do výstřihu a poplácával ji po zadnici v minisukni, když žena bez závoje nemá výstřih a nenosí minisukni (a naopak, ani arabský kabátec a šátek mužům nebrání v poplácání ženského zadku). Ne každá nezahalená žena chodí doma v teplákách, ne každá zahalená se na doma onduluje, souká do minisukně a vaří obuta v lodičkách na jehlových podpatcích, a zajisté i manželé zahalených žen se rádi podívají na jiné (co si budeme namlouvat ). Muži mohou vtipkovat i se zahalenými ženami (nejde o zahalení, ale o vstřícnost: usměje-li se zahalená, bude muž vtipkovat. Zakaboní-li se nezahalená, normální muž se stáhne.) ... a sexuální obtěžování? To je kapitola sama pro sebe.

"Proroku, řekni manželkám svým, dcerám svým i věřícím ženám, aby přitahovaly k sobě své závoje! A toto bude nejvhodnější k tomu, aby byly poznány a nebyly uráženy." (súra Al-Ahzáb, verš 59)

Právě ta poslední věta se pro mě stala klíčovou v době, kdy jsem se (po dvou letech nošení šátku) rozhodovala, zda zahalená v Praze zůstat, či nikoli.

V televizi nedávno ukazovali reklamu na Activii. Slečně nebo paní na ulici tančí bříško a všichni muži se po ní otáčejí a hvízdají... Pointou reklamy je, že tento stav způsobuje jogurt Activia. Nevím, jak ostatní čtenářky, ale já bych se jogurtu s takovou schopností zdaleka vyhnula; pozornost všech mužů (ba už jen jediného cizího muže!) na ulici je pro mě odjakživa noční můrou.

(Nemám nic proti mužům, pokud jsou mi představeni, pokud se někde seznámíme za běžných okolností, kdy se seznámení nelze vyhnout a podobně, ale eroticky motivované okukování cizím mužem (natožpak muži!) mě děsí.)

Tak. A teď si představte, že stejnou schopnost jako jogurt Activia v reklamě mají v Česku ty Koránem doporučované "spuštěné závoje".

Nosila jsem hidžáb dva roky. Během těch dvou let, oděna ve splývavých košilích ke krku a volných sukních pod kotníky či v arabském kabátě, stala jsem se terčem více přímých sexuálně motivovaných pokusů o kontakt, více sexuálního obtěžování a více mužské pozornosti, než za celý zbytek (nezahaleného) života.

Nikdy jindy se mi nestávalo, že by ke mně přiběhl dočista cizí Egypťan (Palestinec, Syřan, Iráčan) a jal se mě lákat na náboženskou debatu k sobě domů, nebo mě žádal o telefonní číslo.

Nikdy jindy se mi nepřiházelo, že by ke mně přikvačil domorodý muž středního věku a nabídl mi, že mě zasvětí do tajů sexu.

Nikdy jindy mi cizí mladík nenabídl, že bych s ním mohla zajít do parčíku.

Nikdy jindy na mě nepokřikovali výrostci na eskalátorech, a nikdy jindy se ke mně nepřitáčeli "bratři muslimové" na autobusových zastávkách.

Pak jsem, tenkrát hlavně kvůli zaměstnání a kvůli tomu, že na mém výdělku záviselo bydlení a obživa jedné svobodné maminky a její tříměsíční holčičky, hidžáb odložila. Styděla jsem se. Připadala jsem si nahá, "nahoře bez". Ale... zmizela jsem. Stala jsem se neviditelnou. Muži mě přestali lákat na sex, nikdo mě neokukoval. Skvělý pocit!

Dávám přednost bytí nenápadnou. V arabské zemi se zahalím ráda, pokud to povede ke zmenšenému zájmu o mou osobu. Jestli ale ke zmenšenému (sexuálnímu) zájmu o mou osobu tady vede odhalení, nezaváhám. Nebudu sice poznána, ale ani urážena. V Saúdské Arábii bych jistě ráda pečlivě ukrývala i poslední nehet na malíčku ruky, ale moji (neupravenou) čupřinu si žádný Čech jako sexuální výzvu dozajista nevyloží, stejně jako by africký vesničan (byť muslim) nepojal jako sexuální výzvu obnažené poprsí. Tvrdím totiž (zasažena kulturní antropologií), že sexuální výzvy a erotické symboly jsou poplatné kultuře. Tam, kde Češka rozžehne svíčky a obleče erotické prádlo, Súdánka zapálí kadidlo a rachotí nádobím. Saúdský Arab může být sexuálně přitahován kouskem ženského čela nebo nosu, zatímco Kamerunec bez zájmu přehlédne trčící ňadra i ploché bříško a pohledem se zastaví až u zadnice.

Zbožné muslimky totiž můžou vypadat různě:

Sudan 3 by babasteve.

fulani2 by deepchi1.

West Nuba Mountains by Rita Willaert.

Afghanistan by babasteve.

efatima: flickr friend in dubai by babasteve.

Jestliže muslimský šátek v našich podmínkách pozornost přitahuje – což je pravým opakem jeho původního účelu – vidím pro muslimku, kterou zajímá víc obsah než forma, jen tři možnosti: zahalit se zcela, tj. tak, aby z ní nebylo vidět nic (ale co pak s tím urážením?); nosit šátek před návštěvami a neopouštět zdi domova; oblékat se decentně, ale nenápadně.

A pokud se mýlím... zodpovím si to zase jenom já.

Další články autorky: http://manzelka.bloguje.cz

Obrázky:

http://www.tinasenegal.blogspot.com/

http://www.flickr.com/photos/deepchi/

http://www.flickr.com/photos/babasteve/

http://www.nygus.info/

http://freedigitalphotos.net

Autor: Karíma Sadio | pátek 27.11.2009 14:21 | karma článku: 35.21 | přečteno: 12349x

Další články blogera

Karíma Sadio

Hanebnost Sira Nicholase Wintona

Nicholas George Winton se do povědomí světové veřejnosti zapsal tím, že v rámci dobrovolnických akcí na záchranu Židů a dalších ohrožených lidí na nacisty okupovaných územích zařídil v roce 1939 odjezd 669 dětí z Československa do Velké Británie.

26.12.2014 v 8:46 | Karma článku: 22.92 | Přečteno: 3683 | Diskuse

Karíma Sadio

Srdce temnoty

Středoafrická republika, dříve nazývaná Ubangi Šári, je proslulá množstvím hmyzu, který v ní žije. Za těchto okolností není divu, že střední Afrika přitahuje pozornost entomologů. Kolega bloger Martin Konvička není výjimkou. Poslední článek pana Konvičky se ale bohužel týká výhradně politické situace ve Středoafrické republice a je plný omylů a nepravd.

11.11.2014 v 8:01 | Karma článku: 10.66 | Přečteno: 640 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Petr Binder

Přejmenovávávání

Jsem zmatený, slova, která znám, již nemají významy, které měly. A to nejsem tak starý, jako pán, co se ztratil v metru. Nemusíme ani stavět Babylonskou věž. Zmatení jednoho jazyka je zřejmě nevyhnutelné.

28.7.2017 v 13:07 | Karma článku: 13.99 | Přečteno: 345 | Diskuse

Marie Haisová

Za peníze vše nekoupíš

Ideologie prvního porevoluční premiéra, dle které na vrcholu veškerého lidského snažení jsou peníze a mamon, dosahuje dnes svého vrcholu v osobě magnáta, dominantně vlastnícího zemědělství, potravinovou výrobu, média.

28.7.2017 v 12:15 | Karma článku: 12.06 | Přečteno: 376 | Diskuse

Kateřina Marková

Kdybych tak mohla změnit svůj život

Téma, které beží na blog.cz, ale na které narážím poslední dobou i já sama. Protože můj život se opět otočil kolem své osy....zajímavá myšlenka a můj pohled na ni utvořen mými životními zkušenostnmi.....

28.7.2017 v 12:10 | Karma článku: 3.97 | Přečteno: 168 | Diskuse

Pavel Opl

Posun v posuzování nutné obrany ? Bylo by na čase !

Doba je zlá, násilí a agresivita stoupá a moc doufám, že se začne jasně prosazovat pohled na používání nutné obrany tak, že člověk nemusí "dostat kudlou do břicha", aby se teprve mohl účinně bránit.

28.7.2017 v 11:34 | Karma článku: 26.49 | Přečteno: 459 | Diskuse

Ladislav Větvička

Konečně pisemny dukaz, že policajti su nuceni buzerovat pokojne obyvatelstvo

Slyšel sem to mockrat. Řadovi policajti su svojima šefama nuceni robit ze sebe debily a za každu cenu musi šikanovat lidi, aby do rozpočta nosili vic peněz. Heslo "pomahat a chranit" je enem zastěrka, bo podstatny je kšeft.

28.7.2017 v 11:11 | Karma článku: 41.85 | Přečteno: 2129 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2850
Láska nedává nic než jen sebe a nebere nic, co sama nemá. Lásce nic nepatří, ale ani ona nikomu nepatří. Lásce totiž zcela stačí samotná láska. Milujete-li, neměli byste říkat "Bůh je v mém srdci", ale raději říkejte "Já jsem v srdci Boha." A nemyslete si, že lásce můžete určovat směr, protože láska, pokud jí stojíte za to, určí směr vám. (Džibrán Chalíl Džibrán, Prorok)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.