Výchova Barbie v Čechách

29. 11. 2010 17:44:12
Prý si máme, my rodiče, ujasnit, jak si představujeme esenci ženství. Co, podle nás, dělá ženu ženou. Jaká taková ideální žena je... a jakou ženou by měla (měly) být naše dcera (dcery), až vyroste (vyrostou).

To byla asi nejinspirativnější myšlenka, kterou jsem si odnesla z knihy Výchova dívek . Popravdě řečeno, těžko definuji ideální ženu. Nebo ideálního muže. Když naše prvorozená během druhého roku života projevovala fascinaci kabely a zásuvkami, šokovala jsem její prarodiče napůl vážně míněnou poznámkou, že z ní zřejmě bude elektrikářka.
Nevyvádí mě z míry syn s kočárkem převlečený za princeznu, ani dcera s mečem v ruce. Nevěřím, že holčička nemůže být nadšenou modelářkou a chlapeček že nepotřebuje vědět, jak upéct štrůdl (chlapečkové a muži s takovými znalostmi se hodí zejména u nás doma, kde maminka - tedy já - chová k pečení čehokoli kromě masa a brambor přehluboký odpor). Ostatně, i mezi mé nejoblíbenější hračky patřila kapslová pistole, autobus s bateriovým pohonem a parník na dálkové ovládání. (Autodráhu jsem, bohužel, nikdy nedostala - abych si s ní konečně pohrála, budu muset nějakou věnovat vlastním dětem.)
Za mého dětství ovšem byla spousta věcí jinak.
V obchodech toho moc nebylo, takže dětská soutěživost začínala někdy ve vyšších ročnících základní školy s "pravými Riflemi" od strýčka z Ameriky nebo voňavými fixkami od tetičky z Kanady. Vrchol luxusu představovalo lízátko z Tuzexu.
Být "in" mohl být žák základní školy už (a jedině) pouhým účesem, případně nějakým tím podomácku spíchnutým modelem.
Uplynulo pár desítek let... a "módní policie" se přesunula do šaten mateřských škol. Vloni jsem se poprvé seznámila s fenoménem "hamantána", totiž oblečením s obrázky Hanna Montana. Která holčička neměla "hamantánu", byla, chuděra, úplně nemožná. Po "hamantáně" přišla bílá kočička v podživotních, životních i nadživotních velikostech, obvykle na jedovatě růžovém nebo fialovém pozadí - Hello Kitty. Odolávali jsme jen chvíli.
Konečně, čert vem módu; děti vyrostou, naberou rozum... Utěšovali jsme se. Jenže ouha! Aby to holčičky s nabíráním rozumu neměly tak snadné, číhají na ně v každé trafice časopisy Barbie, Princezna, Witch nebo Witch Style. Zprávy o tom, jaké nehty jsou trendy, návody, jak si vyrobit péřové boa a zlatou peněženku, kterými ohromíte kamarádky ze školky.Trafiky lze obejít obloukem, říkala jsem si. Dětský hlad po tištěném (a ilustrovaném) slově ukojíme v knihkupectví.
Nákupy se synem bývají bez rizika - dnešní encyklopedie, atlasy a sbírky úloh pro předškoláky jsou kvalitní, barevné, bohatě ilustrované a ve velkém množství. Knížky o vlacích, letadlech, lodích a autech poetické i informativní, velké i malé, tlusté i tenké.
Velké a malé, tlusté a tenké jsou i knížky v regálech lákajících holčičky předškolního a mladšího školního věku. Většina z nich je (opět) řvavě růžová nebo fialová. Princezny v tisíci a jednom provedení. Vazby s vkusnější ilustrací holčička přehlédne - čím růžovější, tím lepší.
"Tuhle, mami, tuhle chci, tati!" volají budoucí "esence ženství" a mávají na maminky a tatínky knihami, na jejichž obálce se skví suita Disneyovských princezen. Odlákat pozornost dítka k něčemu méně nápadnému se nepodařilo ani nám.
Jednu knížku "pohádek o princeznách" (jakých měli v knihkupectví vyskládány štosy) jsme si přinesli domů.
Princezny v ní trhají květiny, pořádají romantické pikniky v lese, venčí roztomilá šťeňátka, jezdí na rozkošných ponících, zdobí se překrásnými šperky a oblékají do nádherných šatů, prožívají "romance" (to slovo, vlastně všechna ta slova, cituji), mají velkolepé svatby. Před úklady zlých víl je musí bránit krásní princové - když se za ně princezny vdají, už nemají tolik času na přátele, protože musí chodit na večírky, plesy a bankety. Ale aby malým čtenářkám nebylo líto, že v porovnání s princeznami mají tak nudný život, dostanou nádavkem pár tipů, jak také uspořádat večírek, na který jejich kamarádky nezapomenou - co přichystat jako pohoštění, jak vyzdobit dům, jak připravit sebe, jak postupovat při líčení(!) a lakování nehtů...
Dětem se nemá lhát. Ale nemůžu odpřisáhnout, že ty "pohádky" budu předčítat přesně tak, jak jsou vytištěny.
I když totiž nemám úplně jasno v tom, jakou ženu bych si z dcery přála mít, vím přesně, jakou ženu bych z ní nikdy mít nechtěla. Ačkoli ta volba nakonec nebude na mně, asistovat při cpání děťátka do formičky Barbie nehodlám. Však on už se toho úkolu někdo zhostí...
Obrázek v perexu: http://freedigitalphotos.net
Článek publikován také na stránkách autorky http://manzelka.bloguje.cz
Autor: Karíma Sadio | pondělí 29.11.2010 17:44 | karma článku: 23.03 | přečteno: 2590x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 32.87 | Přečteno: 511 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 28.40 | Přečteno: 1773 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 271 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.21 | Přečteno: 203 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 18.02 | Přečteno: 266 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2934
Láska nedává nic než jen sebe a nebere nic, co sama nemá. Lásce nic nepatří, ale ani ona nikomu nepatří. Lásce totiž zcela stačí samotná láska. Milujete-li, neměli byste říkat "Bůh je v mém srdci", ale raději říkejte "Já jsem v srdci Boha." A nemyslete si, že lásce můžete určovat směr, protože láska, pokud jí stojíte za to, určí směr vám. (Džibrán Chalíl Džibrán, Prorok)

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...