Manželství je válka

Téma domácího násilí v muslimských zemích se v článcích na blogu idnes v minulých dnech objevilo několikrát. Stejně pravidelně byly v diskusích pod nimi k přečtení příspěvky, vyčítající místním vyznavačům/-kám islámu, že o násilí v muslimských domácnostech mlčí.*

"Manželství je válka," praví přísloví senegalských Wolofů, připomínající především ženám, že z manželství požehnaného dětmi se neodchází. Dezertérek z boje je přesto relativně dost - v Senegalu se dnes rozvádí každé třetí manželství. Zhruba 80% žádostí o rozvod podávají ženy, především v prvních letech manželství. Domácí násilí je přitom třetím nejčastějším důvodem, který Senegalky k rozvodovým soudům přivádí (hned po neuspokojivém příjmu muže a opuštění společné domácnosti).
.
.

 
Ne všechny ženy ale odejdou: majitelka fast foodu z Dakarského předměstí Pikine říká: "Vdávala jsem se v sedmadvaceti, za spolužáka z vysoké. Rodiče byli proti, a to, že nám nepožehnali, se odrazilo i na našem manželství. Máme spolu čtyři děti, ale o všechno se starám já - manžel pro nás neudělá ani to nejmenší. Plat utratí za milenky. Rodiče se snažili, abych se s ním rozešla, věděli, že budu trpět, ale já byla zaslepená láskou. Kolikrát jsem chtěla žádat o rozvod! Nikdy na mě nevztáhl ruku, s výjimkou jedné naší rvačky pár týdnů po svatbě. Týrá mě psychicky. Mám pocit, že jsem na něm závislá. Neváží si mě, nerespektuje mě. Nejí, co uvařím, podezírá mě. Když jsem navrhla rozvod, odmítl. Chová se nelogicky. Aby se mi to snášelo líp, říkám si, že je nemocný."  
.
.
 
V novinách se objevují příběhy žen, jejichž děti umírají proto, že jim manžel nedal peníze na léky. Žen, které netušily, že jejich muž je ženatý s jinou. Strašlivá je výpověď otce, který žije s výčitkami svědomí: zamilovaná dcera mu tajila, že její vyvolený pije. Když pár let po svatbě přišla otce žádat o pomoc proti muži - agresivnímu alkoholikovi, poslal ji otec zpátky s tím, že si nejprve promluví se zeťovými rodiči. Druhého dne byla jeho dcera mrtvá.
 

.
.
V roce 1999 schválili senegalští představitelé zákon trestající domácí násilí jedním až pěti lety vězení (v případě těžkého ublížení na zdraví či smrti může být viník odsouzen až na dvacet let) a relativně vysokými pokutami. Přesto ještě o dva roky později zepřely rukama svých manželů paní Aby Sall (ubodaná nůžkami) a paní Fatou Sow (vykrvácevší ze zranění, způsobených mačetou). Do ulic vyšly davy protestujících žen a prezident zřídil agenturu pro sledování případů domácího násilí.
 
.
.
Žádná agentura ani demonstrace (které v Senegalu spontánně probíhají po zločinech podobných těm dvěma výše zmíněným) ale nemohou změnit přístup samotných obětí a jejich nejbližších.
 
.
.
"Byla to nejkrásnější holka v okolí," pověděla obchodnice s textilem, paní Diagne, reportérovi xibar.net o své sestře. "Rodiče jí vybrali manžela, emigranta do Itálie, ale ona nechtěla. Vzala si mladistvého delikventa, ničemu, který se o ní nestará ani, když je těhotná. Tluče ji denně, nepracuje, nechává se od ní živit. Je nejvyšší čas, aby se rozvedli. Nechápu, proč chce žít s chlapem, který není dobrý vůbec k ničemu?"
 
.
.
Podle šetření Kanadského centra výzkumu a mezinárodní spolupráce v Dakaru a Kaolacku (CECI) má s domácím násilím osobní zkušenost více než 27% senegalských žen. Toto číslo by se nemuselo našinci zdát tak vysoké (v podobných průzkumech u nás se k tomu, že někdy byly obětmi násilného chování ze strany partnera, přiznává 38%
Češek), kdyby se s ním ovšem nepojily další problémy, s kterými se oběti setkávají.
.
.
Udat vlastního manžela úřadům není zrovna dobrou vizitkou (dobrý mrav si žádá, aby se podobné situace řešily uvnitř rodiny a okruhu přátel), jakož i to, že případné odsouzení manžela a živitele s sebou nese nepříznivé dopady i na ekonomickou situaci ženy a dětí. Ministryně pro rodinu a mládež, paní Ndeye Khady Diop, uvádí, že potíží je i to, že mnoho žen o existenci zákona o domácím násilí vůbec neví.
.
.  
Muži jsou na tom ještě hůře: i když je jim známo, že bití v domácnosti je trestné, jako oběti se na policii vůbec neodvažují jít. Podobně jako u nás je i v senegalské společnosti násilí žen na mužích marginalizováno a oběti se musejí vyrovnávat i s pošklebky. S neradostným údělem týraných mužů se snaží bojovat populární senegalský herec, vystupující pod jménem Charles Foster - Kakatar, který založil Association des maris battus (Společnost bitých manželů).
 
 
Sám však uvádí, že ženy se kromě fyzických útoků dopouštějí i rafinovanějšího, psychického násilí, kterým jejich ponižované polovičky trpí bez možnosti obrany.
.
.
Přesto ani tělesné napadání není nevídané: pan Mamadou Faye, sedmdesátník, se svěřil reportérovi serveru Seneweb s tím, že o oko přišel poté, co mu žárlivá manželka chrstla do obličeje vroucí vodu.
 
Další muž, rybář, tamtéž líčil, jak se jednoho dne zapovídal a zapomněl na ubíhající čas, Když se vrátil domů – později, než obvykle – našel zavřené dveře, skrze něž naň manželka křičela – kromě nepublikovatelných výrazů - aby šel spát k té, s níž byl až doteď. Rybář ženu uchlácholil až tím, že s sebou přivedl svědka – jednoho z přátel, s nimiž se zdržel.
.
.
O násilí, které páchají ženy na mužích, se statistiky nevedou. Pánové se za něj stydí natolik, že - dokud nedojdou vážné fyzické úhony - jej úzkostlivě tají, aby se vyhnuli posměchu okolí.
 
.
.
Mnohdy se jim jejich váhání nevyplatí. Zrovna jako jistému nebožákovi, podezřelému ze záletnictví, kterého žena svázala nahého na posteli a na genitálie mu spodničkou připevnila živé kuře. A ještě mnohem hůře dopadl manžel paní A., který přišel o část penisu, či muž, jemuž manželka uřízla ucho kvůli nezaplacené faktuře za elektřinu...
.
.
.
 
 
 
(*Otázka teorie už byla zpracována tak obšírně, tolikrát a v tolika variantách (od takřka úplného zákazu násilného chování mezi partnery až po souhlas s tlučením žen, pokud... atd.), že zde věnuji pozornost pouze praxi v geografické oblasti, s jejímiž zvyklostmi jsem důvěrněji obeznámena.)
 
 
 
 
.
.
.
Fotografie v perexu: http://www.freedigitalphotos.net/images/view_photog.php?photogid=1803&page_num=8
.
.
Další články autorky: http://manzelka.bloguje.cz