Moc tomu nerozumím...

... ale to je tím, čím jsem. A mám to taky za to, že lezu do vztahových článků, kde nemám co dělat. Když ten nadpis evokoval cosi z fyziky... :))

Je mi vás líto, když to čtu

Když to čtu, zní mi to děsivě, ale nechci soudit, jen vy víte, jaké jsou klady vašeho muže a proč s ním jste. Komentovat a okukovat cizí ženy ve vaší přítomnosti se nedoporučuje, to už hlásal starý Plzák, někdy zkrátka mnoho upřímnosti v manželství může být vražedné. A to ostatní - neochota chvíli pohlídat dítě, to, že si nesmíte nikam vyrazit, to zní přímo děsivě. Doufám, že není takový pořád a byla to jen umělecká nadsázka a ojedinělý subjektivní pohled.

Re: Je mi vás líto, když to čtu

Propána, jistě, že je to umělecká nadsázka v kombinaci s popisem ojedinělé situace... Manžel samozřejmě děti hlídá, jen nerad hlídání kojenců, co "neberou" flašku (ani se mu nedivím).

S odstupem mi to přišlo spíš legrační, než hrozné - jaký vliv mají na chlapa kamarádi, co se předhánějí v líčení toho, jak doma všemu šéfují, děti nehlídají a ty Stepfordské paničky si všechno zařídí samy a ještě jsou věčně upravené a šťastné... Jinak viz též: http://sadio.blog.idnes.cz/c/121509/Matka-na-ten-nejplnejsi-uvazek.html