- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
I já jsem se narodila rodičům nedlouho před čtyřicítkou, jako jejich první dítko. V době, kdy byly zvykem osmnáctileté nevěsty a dvacetileté maminky. Dnes je mým rodičům sedmdesát a nemám pocit, že bych o něco přišla. A nemyslím, že by to byl zas takový úkaz, ženy, které byly v mamčiném věku, také v porodnici ležely, jen porodily třetí či čtvrté dítě kvůli nedostatkové antikoncepci. A já? Je mi 33, jsem dlouho vdaná a zajištěná, po dítěti netoužím, žádné pudy se nedostavily, nevím proč. Možná je to u nás v rodině obvyklé. Když přijde touha ve 40, pokusím se o těhotenství ve 40. Když to nepůjde, nepůjde. Mám snad mít nechtěného potomka teď a dávat mu to znát, že není vítaný? Jen proto, abych nebyla stará matka a nelitovala? Kdybych naopak dítě měla a litovala, bylo by to mnohem horší...
Nejsem kariéristka. Muže jsem hledala dlouho. Bylo 33, když jsem konečně potkala toho pravého a o rok později jsme se začali snažit o potomka. Bohužel neúspěšně. Teď je mi 40, prošla jsem si kdečím a děcko stále nemáme. Přesto se nevzdávám naděje. Poslední dobou po přečtení zmiňovaných článků a reakcí pod nimi jsem trochu zakolísala. Ale Váš článek mě pohladil.
Vím, že jsem schopná děti porodit a vychovat a možná lépe než ty co si sednou ke kávičce, jedno děcko bere lopatkou druhé po hlavě a ony se baví mezi sebou a co dělají děti nevnímají. Nebo takové, co usadí plačící dítě do ohrádky a samy si sednou před tv. A nebo takové, co řeknou dětem pořídím co můžu, sama se omezím, ale mě bylo líto, že jsem jako malá nedostala všechno co se mi líbilo a tak to nebudu dělat dětem a děti potom chodí a říkají chci tohle, chci tohle...
Také mě fascinuje, jak spousta lidí určuje "tradice" a "normu" potažmo "normalitu" tím, co zná jen ze své současnosti. Nadzvedávají mě ze židle názory typu: není "normální" bydlet v jednom domě s rodiči nebo příbuznými, není normální mít více než 2 děti... Nebo: přece se o babičku nebudeš starat doma, v pečovateláku (nebo LDN) dostane odbornou péči, kterou ty jí nemůžeš zajistit, nemůžeš nutit starší dítě, aby se staralo o to mladší... Proboha, vždyť tyhle modely fungovaly spolehlivě tisíce let a až moderní doba je změnila a kam jsme to s rodinou a rodinnými vztahy dopracovali...
ale podle mne není hlavní problém kondice matky, ale riziko postižení plodu. A to je u starších matek větší.
To ano. Ovšem také je (v ČR) hojně využívaná možnost testů a ukončování těhotenství, která se ukáží býti v nepořádku. Kdesi jsem četla, že právě kvůli screeningu máme jeden z nenižších výskýtů VVV...
Z kronik je vsak videt, ze mnohe zeny mely dite v pozdejsim veku. Viz. Eva Rozmberska, sestra Petra Voka. Bohuzel, dnes se vice da na media a pop psychology, pop sexuology a lidem se tak bere jejich moznost vlastni svobody. No preci to nejde, kdyz v novinach to psali jinak
taky ovšem adekvátní množství lidí umíralo na epidemie, války a podobné... takže dlouhodobě byla populace více méně v rovnováze s dostupnými zdroji.
To se ovšem změnilo s nástupem moderní medicíny... a řekneme to na tvrdo -velmi dlouhých období míru v Evropě (v podstatě bezprecedentních)
Tehdejší populční přírůstek by byl dnes v pravdě sebevražedný.