Hmm...

...zkuste nadpis s vážnou tváří říct mé prvorozené

Re: Hmm...

Moje děti jsou zase vždycky toho rodiče, který s nimi zrovna není, nebo který právě odněkud přišel (nejlépe z obchodu).   

Tristní je jakékoliv řešení...

...ale pokud vám zdrhne manželka 42 dnů po svatbě, sotva zjistí, že je těhotná, a hned podá žalobu na výživné na manželku 10 000 Kč měsíčně a navrhuje, aby se dítě jmenovalo po 1. manželovi, se kterým se před lety rozvedla, může vykládat o lásce k dítěti co chce... Otci soud napálí 5 000 Kč výživné na dítě od narození a milostivě svolí, že ho může vidět 2x týdně 1 hodinu. Matka si fakt může stěžovat...

Re: Tristní je jakékoliv řešení...

Článek nebyl o všech matkách a všech otcích, ale o tom, jak překvapivé názory jsem se dočetla na internetu. Možná by nebylo od věci odtajnit i druhou stranu... ale tyhle případy neznám.

no jo no

a nebylo by lepší se nerozvádět? K tomuhle mi jaksi chybí informace, v mém okolí zatím rozvedený není ani jeden z párů, sice jsem slyšela o tomhle dost, ale není to tak, že je to 1:1? Z pohledu dítěte by to bylo možná ještě zajímavější- tátové nedávají, maminky nepůjčují...

Re: no jo no

nerozvádět se je nerealizovatelné v případě uprchlých zlatokopek...

že ze článku každý baby

....jsou ty ženský vždycky oběti........kam se poděli štětky, které si z NÍ udělali kasičku....a s otce, který přišel o své děti, nešťastného chlapa???

Jen ze svého bezprostředního okolí znám ČTYŘI!

Re: že ze článku každý baby

to jo, tak to určitě znáte mýho bývalýho.. ten taky všude vykládá, jak chudák přišel o děti (a přitom se o ně cca 10 let nepřihlásil). A taky si neustále stěžuje, jak ho přivádím na mizinu - a přitom alimenty mi za něj platí jeho druhá manželka, protože on není schopnej uživit ani sám sebe Nesmíte, pane, hnedka všemu věřit

názor

jelikož jsem ve vašem článku citován, dovolím si komentář

můj příspěvek (Kdybych chtel deti bez manzelky...)byl reakcí na článek , který jsem o začátku bral jako nadsázku. Proto i v mé  reakci je nadsázka obsažena. Jinak jsem po cele trvani nasi diskuse trval na tom, že děti jsou společným "majetkem" a závazkem obou manželů. To jste už ve vašem článku neuvedla, protože se vám to jaksi koncepčně nehodí...

Umění demagogie jste se učila u pana Jakla?

Re: jelikož jsem ve vašem článku citován, dovolím si komentář

V tom případě se omlouvám, asi mi to v úžasu nad těmi ostatními (přiznávám, spíš nad tou druhou diskusí, které jsem se neúčastnila), vypadlo. Pokud si ten uvedený citát přejete nějak doplnit, dejte vědět, vložím (případně jako vysvětlení pod čáru).

Tento článek

je strašně rozplizlý do různých směrů a myšlenek. Aby autorka nemusela sdělit názor na věc. Je jednoduché se opřít do názorů diskutujících, kteří vyjádřili osobní přístup k péči o děti a sama svůj neříct, resp. na konci uvést, ať si každý vybere sám.  Tak jak to vlastně je?

Re: Tento článek

Jak se autorka může "opírat" do názorů diskutujících, když sama žádný názor neuvádí? Vážně jste ho tam nenašel (-a)?

spis me prudi

ze clanek psala konvertovana muslimka. zenska ty se prober.

Re: spis me prudi

Kde je k nalezení nějaký seznam ne/povolených témat pro bloggery podle náboženství?

co k otmu říct?

Re: co k tomu říct?

Konvertitce je třeba připomenout, že v islámu děti patří otci.

:-)

Já jsem si včera přečetla článek mezi prvními a chvílemi z křoví sleduju, jak se vyvíjí diskuze, protože jsem ji očekávala dosti bouřlivou. Není to až tak, klika ukřivděných otců má asi jiné starosti...

Nicméně mě nadchla idea - obrátit gard, změnit stereotypy. Opravdu není důvod, proč by nemohlo být více víkendových a platících matek a pečujících otců. Tolik teorie...

Praxe ovšem...Když jsem se rozváděla, představa, že bych svoje děti neviděla každý den, byla šílená. Celkem rychle se ukázalo, že to skutečně nehrozí a stali jsme se ukázkou stereotypů: pečující matka a platící otec, který si před dětmi stěžuje, jaký je chudák, protože na ně musí platit. Zároveň mu narostla svatozář zvící kola od traktoru, neb nezuřil,  nenutil, nevychovával...Z mého pohledu to ale bylo nakonec lepší. Osobně bych nešla do toho, říci mu Hele, tak si ty děti vem a já budu platit. Protože to by se děti mohly dovědět, že o ně moc nestojí. Takhle to aspoň nějak fungovalo.

Re: :-)

Také mě překvapuje, že se znásilnění a vykořisťovaní otcové (ještě?) nedostavili.

Teorie víkendové matky se mi líbí moc (v praxi bych k ní nejspíš sáhla i proto, že by pravděpodobně nebylo v mé moci zachovat z nižšího platu všem dětem stejnou životní úroveň, což by pro mnohem více vydělávajícího tatínka neměl být problém), jenže, máte pravdu, k té je potřeba otec nejen "živící", ale i "pečující" nebo aspoň "péče schopný" (sama se domnívám, že moje děti na takového měly štěstí).

Fakt je ovšem ten, že vydělávající tatínek, který je doma jen o večerech a o víkendech, má svatozář i bez rozvodu, neb nezuří, nenutí, nevychovává...