Svobodné otroctví
Chvilenku jsem sledovala tu utahanou paní, snad Indku, už skoro středního věku, jak se za naprostého nezájmu svých zaměstnavatelů pokouší zvládnout tu drobotinu humánními metodami.
Vnutila se mi vzpomínka na to, jak si jedna z dcer kteréhosi mého dávného zaměstnavatele vyrazila zub... A její maminka, i když byla doma, s šokovanou a krvácející holčičkou k zubaři poslala řidiče a chůvu.
Pak jsem si vzpomněla na jiného ze svých zaměstnavatelů, který měl pákistánského kuchaře. Kuchař onemocněl rakovinou; operace byla nevyhnutelná, a my obden telefonovali do nemocnice, jestli už by ho nemohli pustit – sice to, ano, platila státní pokladna, ale přece se na útraty království nebude léčit nějaký Pákistánec! Co na tom, že léčbu mu má podle smlouvy hradit zaměstnavatel... A tak jsme tenkrát telefonovali, dokud se nám nepodařilo přesvědčit ošetřujícího lékaře, že kuchař odletí do Perského zálivu - "ano, má tam zajištěno přijetí v nemocnici. Ano, veškerou lékařskou péči. Ano, už tam na něj čekají. Hlavně, prosím, nezapomeňte přiložit lékařskou dokumentaci", posadili kuchaře s výpovědí v ruce na letadlo a šupem ho vrátili domů. Do Pákistánu, bez peněz.
Zemřel měsíc nato.
Ve státech Perského zálivu jsou zaměstnány miliony zahraničních pracovníků z Pákistánu, Filipín, Indie, Nepálu, Indonésie, Eritreje a dalších zemí.
Chtějí pracovat. Chtějí pomáhat svým rodinám... a tak zaplatí agenturám za kurs a zprostředkování zaměstnání - někde až tisíc dolarů. Absolvují kurs, kde se lidé z extrémně chudého prostředí naučí, jak používat roztok na čištění odpadů, jak splachovat záchod nebo jak přebalit dítě. Dostanou smlouvu (o níž nevědí, že většina z ní neplatí) a letenku. A naději, že vložené (většinou povypůjčované) peníze se brzy vrátí. Naději, bohužel, často zklamanou.
Je běžné, že v hostitelských rodinách pracují i dvaadvacet hodin denně, sedm dnů v týdnu, za mzdu nižší než 200 dolarů měsíčně. Je normální, že nemají žádné volno, že jejich cestovní pasy jsou zadržovány, že mnohdy nedostávají vůbec žádný plat – ten je jim "uschováván" u zaměstnavatelů a v době, kdy má být vyplacen v celkové výši, se zaměstnancům občas stávají "nehody" – věřitelka třeba ve třetím patře neopatrně myje okna a neštěstí je hotovo... Nikdo se nepozastavuje nad tím, že pomocnice v domácnosti jsou uráženy, bity a znásilňovány. Pokud se svým zaměstnavatelem otěhotní, bývají obžalovány z trestného činu smilstva.
Jejich zastupitelské úřady se mnohokrát vůbec nedovědí, že občan je zadržen, uvězněn nebo hospitalizován. Když zemřou, stává se, že zpátky do vlasti dorazí jejich těla bez některých orgánů. Někdy jsou orgány odebírány i živým zahraničním pracovníkům, bez jejich vědomí.
Indonésanka Nour Miyati přišla o prsty na rukou a nohou v důsledku gangrény poté, co ji její zaměstnavatel zamkl a neumožnil jí přístup k jídlu ani k lékařskému ošetření (o vykopnutých zubech a poškozeném oku nemluvě). Když na něj v roce 2006 podala stížnost, byla odsouzena k devětasedmdesáti ranám bičem za křivé obvinění. Teprve letos soudy rozsudek přehodnotily a paní Miyati přiznaly odškodné ve výši 670 dolarů - jen zlomeček částky, jaké jsou v podobných případech vypláceny občanům Saúdské Arábie. Její zaměstnavatelka bude potrestána pětatřiceti ranami bičem za týrání služebné).
Před dvěma lety byli v Saúdské Arábii svými zaměstnavateli brutálně ubiti indonéští zaměstnanci Siti Tarwiyah Slamet a Susmiyati Abdul Fulan; další dva skončili s vážnými zraněními na jednotce intenzivní péče. Za napadením zaměstnanců stálo podezření, že uřknuli člena rodiny svých "sponzorů".
Paní Manel ze Srí Lanky v Saúdské Arábii zemřela "při neobjasněné nehodě" poté, co jí zaměstnavatel dlužil plat za několik měsíců.
Další indonéská služebná přišla kvůli mučení svými zaměstnavateli o obě ruce a nohu.
Anista Marie ze Srí Lanky, která deset let nedostala plat, už nechce čekat na spravedlnost; chce jen sehnat peníze, aby se mohla vrátit domů a uvidět znovu své děti.
Takových případů jsou tisíce - většinou jde o pracovníky a pracovnice z Pákistánu, Bangladéše, Srí Lanky, Indie a Nepálu - a změny přicházejí pomalu.
Ostrovní stát Katar letos přijal alespoň zákon, podle něhož už zaměstnavatelé nesmějí svým zahraničním zaměstnancům zadržovat pasy. Mnoho dalších zemí ale s podobným krokem váhá... A zařazení "domácích zaměstnanců" pod zákoníky práce je na Blízkém východě stále v nedohlednu.
Zdroje:
http://www.migrant-rights.org/
http://weekly.ahram.org.eg/2007/847/eg10.htm
http://makkah.wordpress.com/2007/09/09/saudi-arabia-migrant-domestics-killed-by-employers-saudi-arabia-prt-migran-dibunuh-majikan/
http://www.hrw.org/en/news/2008/05/20/saudi-arabia-nour-miyati-denied-justice-torture
http://www.wsws.org/articles/2006/may2006/mane-m11.shtml
http://archive.gulfnews.com/articles/07/09/16/10154036.html
http://www.arabnews.com/?page=1§ion=0&article=101322&d=18&m=9&y=2007&pix=kingdom.jpg&category=Kingdom
http://www.arabianbusiness.com/548219-foreign-embassies-welcome-qatar-sponsorship-laws
Karíma Sadio
Hanebnost Sira Nicholase Wintona
Nicholas George Winton se do povědomí světové veřejnosti zapsal tím, že v rámci dobrovolnických akcí na záchranu Židů a dalších ohrožených lidí na nacisty okupovaných územích zařídil v roce 1939 odjezd 669 dětí z Československa do Velké Británie.
Karíma Sadio
Srdce temnoty
Středoafrická republika, dříve nazývaná Ubangi Šári, je proslulá množstvím hmyzu, který v ní žije. Za těchto okolností není divu, že střední Afrika přitahuje pozornost entomologů. Kolega bloger Martin Konvička není výjimkou. Poslední článek pana Konvičky se ale bohužel týká výhradně politické situace ve Středoafrické republice a je plný omylů a nepravd.
Karíma Sadio
Dva roky v zemi hrochů
O Mali se v médiích v poslední době hovořilo hlavně v souvislosti s pokusy Tuarégů a islamistů získat vládu nad regionem.
Karíma Sadio
Chuděry singles!
Než se moderními médii zmatené třiceti- a víceleté ženy rozkoukají, ujede jim vlak. V mládí se to moc pěkně poslouchá i proklamuje: můžete si dělat co chcete, žádné pánské ponožky poházené po koberci, žádné nevhodné poznámky a nepříjemné otázky, máte čas sama na sebe, na práci, na zábavu. Za pár desetiletí z takových větroplašek ale budou opuštěné ženské bez rodiny, bez vnoučat a bez pomoci.
Karíma Sadio
Manželství a strach
Má žena, která se bojí, že jí manžel unese dítě do zahraničí, právo (a možnost) informovat úřady? Jak daleko smí taková matka zajít? Co je přijatelné právně... a co morálně?
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Porodnost Arabů razantně klesá, přelidnění však Blízký východ straší dál
Porodnost v arabských zemích za posledních několik let zaznamenala přes sílící přítomnost...
V Maďarsku po nehodě na Dunaji havaroval motorový člun, dva lidé zemřeli
Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...
Novotný by měl z ODS odejít sám, míní Stanjura. Děkuji za názor, řekl starosta
Místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný...
Volby by vyhrálo hnutí ANO s 32 procenty, s SPD by mělo vládní většinu
Sněmovní volby by nyní vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32 procenty hlasů. Na druhém místě by byla s...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 155
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2934x
Lásce nic nepatří, ale ani ona nikomu nepatří.
Lásce totiž zcela stačí samotná láska.
Milujete-li, neměli byste říkat "Bůh je v mém srdci", ale raději říkejte "Já jsem v srdci Boha."
A nemyslete si, že lásce můžete určovat směr, protože láska, pokud jí stojíte za to, určí směr vám.
(Džibrán Chalíl Džibrán, Prorok)
Seznam rubrik
- Včerejšky
- Názory
- Dějiny Konga
- Jinde a jinak
- Ženská obřízka
- Osobní
- Poučení z krizových vývojů
- Nezařazené