Dobré, ale...

Vesměs souhlas, ale se vším ne. Např., větu "otec nás opustil, když jsem byl malý, tak teď si ho domů brát nebudu!" chápu velmi dobře, a přijde mi naprosto logická.

Re: Dobré, ale...

Já přece nepíšu, že na tohle člověk nemá právo...

Nemohu souhlasit

bezvýhradně, protože je absurdní, aby se někdo staral o rodiče, který ho opustil, neměl o něj zájem a když přijde "bída na kozáka" najednou zájem má. Neuznávám bezvýhradní lásku k rodičům jen proto, že mi dali život. Koneckonců řada z nás se jich o to neprosila a velká řada z nás vznikla jaksi "omylem" a nebyla chtěná ani v průběhu života. Sama jsem to naštěstí nezažila, ale manžel ano. A se svými rodiči mám dohodu - starat se o ně ve stáří budu, ale budou poslouchat. Já jsem jako malá taky musela, aby to měli lehčí. Tak naoplátku.  Ale přestat chodit do práce, obětovat se úplně - to snad ani nejde. Vůbec nechápu, kde bych potom vzala peníze na to, abych se o ně vůbec postarat mohla. Nebo že bychom si vzali domů obě babičky a oba dědečky a táhli to z jednoho platu? To snad nemůže myslet vážně nikdo.

Re: Nemohu souhlasit

Pokud jde o (ne)chtěné děti, máte pravdu, to bude mít každý nastavené jinak, nevynáším kategorické soudy, protože to, stejně jako vy, naštěstí neznám. A s tím "přestat chodit do práce", to už jsem vysvětlila níž: když je senior nemohoucí, má nárok na sociální příspěvky, které jsou odstupňované podle výše jeho nesoběstačnosti až do cca 11.000 Kč při potřebě neustálé péče. Není to sice moc (z pohledu člověka, který měl třeba trojnásobný plat), ale také to není úplně málo (i když spoustu peněz spolnne zdravotnický materiál atp.). U domácí péče o seniory, pokud člověk není zrovna osamocený jedinec, jsem přesvědčená, že to jde, pokud si dotyčný uspořádá priority. O malé děti se většina z nás také stará a nechodí u toho do práce, nebo si s partnerem najde práci na směny.

:-)

S něčím se dá souhlasit, s něčím ne.

Tak za prvé to není vaše společnost,a za druhé proč nepíšete třeba o Senegalu, nebo jiné muslimské zemi, jak je tam všechno ok a ideální, dokonce do té míry, že musíte jet vydělávat do ČR???!!!

To je vaše pokrytectví, a ne společnost nevážená

Souhlas i nesouhlas

S některými názory se dá souhlasit, s jinými ne... ale každopádně si myslím, že je to velmi individuální. Každý má v rodině jinou situaci. Děti by se prostě neměli ani rozmazlovat, ani zanedbávat.

Poslat dítě ze střední školy na brigádu, aby si vidělalo na VŠ? To je prostě blbost... znám spoustu mladých co chodí na VŠ a musí při tom vydělávat, ale proto aby měli nějaké svoje peníze. To že jim rodiče zaplatí školu a stravování je podle mě samozřejmost. A jestli si potom chtějí koupit nové drahé oblečení, elektroniku nebo propíjet noci, tak si na to musí holt vydělat.

Starat se o rodiče? - Ano, naprosto souhlasím. Ovšem někdo prostě nemůže, když se nepostará sám o sebe. Někdo je zase příliš sobecký. Někdo to těm rodičům opravdu nedluží.

V každém přépadě je to zakořeněno v našem etickém kodexu - neúcta ke starší generaci. A je to čím dál hoší.

Re: Souhlas i nesouhlas

Mně nejvíc vadí, že potřeby starších lidí automaticky ustupují do pozadí a bere se to jako samozřejmost, že si některé dnešní děti myslí, že rodiče jim "musí" pořídit to a ono, a když se to nestane, cítí se ukřivděné.

Větou, že si má dítě zaplatit studia, jsem skutečně nemyslela "středoškoláka na brigádě" (ačkoliv, když byl můj manžel v prvním ročníku VŠ, odešel jeho otec do důchodu a manžel i jeho mladší bratři se dál museli o svá studia starat sami. On nakonec musel studium přerušit a odejít do práce, aby ti ostatní mohli vystudovat, ale dneska mají vysokou nebo vyšší odbornou školu všichni, a ještě rodiče podporují.), ale vysokoškolák si na studia (nemyslím bydlení a stravování) už vydělat může, takových případů znám dost.

Neúcta ke starší genraci - ale od kdy se zakořenila?

Moc paušalizování

Ten první případ je trochu mimo, podporovat 30níka, zajištovat mu dva byty. I když, jestli má "dosti situovaného" otce, asi už ho takhle vychovali, a ke kloudné práci a zdopovědnosti se celý život nepostaví.

Zato obyčejní mladí lidé - začínají po studium s nulou, splácejí byt, příjde dítě (a mladé maminky dobře vědí, na kolik příjde, od plenek, přes sunar, oblečení z kterého rychle vyrostou, kočárek.), maminka je doma, otcova výplata nic moc. Že by se nehodila a měla odmítat nabízená finanční pomoc babiček??? Víte jak by se urazily? A kdy to končí?Když vnouček jde do školy? nebo chce novou motorku?? Možná, až tam, o jednu generaci dál se projeví ona neúcta.

Smutné je i to o čem píše autor dál.Dnešní rodiny nemají většinou  statek s vejminkem,aby v něm mohly žít vedle sebe tři generace.Dvou max.,3pokojový byt - kde je místo pro dědečka? Aby zůstal  jeden z partnerů doma,celá rodina(4-5 lidí) žila z jednoho platu a důchodu,to už chce opravdu odvahu.Žel, život nepřináší jednoduchá řešení.

Souhlas

a obrovská karma..... Kdyby to bylo možné, tak se pod tento článek připodepíšu....