Jo,jo, přesné!

Lidem se nezavděčíte. Ale čte se to hezky!

odsud až .....

no ono poslouchat uřvaného fakana v letadle tři-čtyři hodiny není žádný med a nedej bože pak vyfásnout někde na dovolené pokoj vedle takovéto rodinky - rodiče by si měli uvědomit,že mít dítě znamená odpovědnost a taky určité odříkání a ne ho(je) tahat všude...

vrchol všeho považuji,když se matka s batoletem narve i s kočárem do kavárny a u stolu začne to dítě kojit

příklad z minulé dovolené v řecku....sedíme u večeře a diskutujem...v tom nás žena s kočárem od vedlejšího stolu napomene,že máme být tiše,jelikož jí právě uslo dítě....to už jsem tedy nepobral a dost tvrdě jí řekl něco od plic - nakonec jen tak tak nedošlo k rvačce s jejím manželem a po zásahu personálu nakonec ta rodinka s velkou křivdou restauraci opustila

ono je to vsechno o toleranci a ohleduplnosti

U bezdetnych by tolerance k rodicum v nutnych pripadech (nejen kojeni ci cesta s kocarkem, ale treba i to, ze se dite obcas rozbreci asi patri k veci). U "detnych" zas by mela byt tolerance k tomu, ze jejich potomek opravdu neni stred sveta i pro vsechny ostatni lidi. Rodice by meli samozrejme k ohleduplnosti, discipline a nejake cte ke starsim vychovavat i deti (tak, jak to podle momentalniho veku vstrebaji), aby bylo co nejmene trecich ploch.

Je odsouzenihodne, kdyz se bezdetni vrhaji treba na maminku, ktere breci dite, ktera koji a nebo chce pomoct s kocarkem (nehlede k tomu,ze by si o pomoc nemela zadat,ale mela by ji byt nabidnuta automaticky). Stejne tak lze ale odsoudit rodice, kterych potomek pakcha v okoli armagedon ci tyra okoli a rodice tomu s usmevem prihlizi,protoze praktkuji volnou vychovu...

Rozhodnuti deti mit ci nemit je ciste osobni vec kazdeho a vede k tomu spousta duvodu, o kterych ostatni ani netusi. Takto by se to melo respektovat a zustat.

Jasna karma

Skvele jste shrnula situaci ve spolecnosti. Dokud deti nemate, tak se vas okoli  porad pta, kdy je budete mit, a pokud uz je mate, tak se vas zase pta, proc jich mate tolik (tj. vice nez dve)? Nemluvim ted zrovna za sebe, ale taky mam kamaradky :-)

,

Nechápu

Dámoo,

taky jsme měli děti. Ale naše děti i my sami jsme byli poněkud jinak vychováváni. Věděli jsme, že na chodbě hotelu se nesmíme honit, protože tam jsou i starší lidi, kteří tam přijeli za odpočinkem. Že když se dospělí baví, nebudeme se producírovat a skákat jim do řeči. Že do dveří vstupuje první dospělý, že máme mít úctu ke starším, že jídlo dostane nejdřív babička, potom tatínek a nakonec my, děti. Potom jsme nikomu nepřekáželi.